Datum: 29. 4. 2021
O téměř 10 % v prvním kvartále letošního roku klesla cena zlata, stříbro zlevnilo o 7 %. Se snižující se cenou obou kovů stoupla i poptávka po investičních slitcích a mincích. Dokonce tak, že dočasně vyprodáno hlásil i náš hlavní dodavatel slitků a mincí.
Cenu zlata v prvním čtvrtletí 2021 nepříznivě ovlivnil posilující dolar, šlo však spíš o změnu technického charakteru než o změnu dlouhodobého trendu. To dokazuje už i znovu stoupající cena zlata. Experti očekávají, že komodity by se obecně mohly dostat do nového cyklu, který by měl dostat většinu drahých kovů (včetně platiny, palladia, ale třeba i mědi) na jejich historická cenová maxima.
Dobrá příprava k dalšímu růstu ceny
Centrální banky nadále dopují ekonomiku záplavou nových peněz, vlády se přidaly s masivní rozpočtovou stimulací. Očekávání zrychlující inflace je v důsledku přesně to prostředí, ze kterého drahé kovy včetně zlata dlouhodobě profitují.
Že ještě koronavirová krize ještě stále není u konce, dávají nepřímo najevo i středo- a východoevropské centrální banky.
„Bezprecedentní reakce měnové a fiskální politiky na pandemii vedla k prudkému nárůstu vládních dluhů a růstu inflačních tlaků, čímž se znovu dostala do popředí role zlata jako bezpečného útočiště a dlouhodobého uchovatele hodnoty,“ uvádí Světová rada pro zlato.
Svá tvrzení dokládá i čísly. Maďarsko, Polsko nebo Srbsko v posledních měsících cíleně zvyšují své zlaté rezervy, Slovensko (19 %), Slovinsko (14 %) nebo Rumunsko (12 %) si je drží dlouhodobě na vysoké úrovni. Oproti tomu ČNB má zlata jen na úrovni 0,5 % státních rezerv. (zfpg)